Park Vítkov

Park na vrchu Vítkov má rozlohu 14,93 ha, odkud se naskýtá krásný výhled na hlavní město. Nápadný vrch ve výšce 270 m. n. m. leží za východním okrajem centra Prahy. Významným kulturním stánkem na tomto vrchu je především Armádní muzeum, umístěné v historických budovách Památníku národního osvobození Vojenského historického ústavu armády České republiky v ulici U Památníku.

Dne 14. července 1420 se na Vítkově odehrála významná bitva mezi husity a křižáky, která byla pro další vývoj husitských válek zásadní. Husité s Janem Žižkou překonali obrovskou přesilu a tím povzbudili rozvoj svého hnutí. Bitvu dnes připomíná pamětní deska v kameni šestibokého vyhlídkového altánu. V r. 1868 tu vylomili jeden ze základních kamenů Národního divadla. Na terase před západním průčelím budovy stojí jezdecká socha vojevůdce Jana Žižky z Trocnova

Park Parukářka

Táhlé návrší mezi Olšanskou a Jeseniovou ulicí dostalo název Parukářka po viniční a zemědělské usedlosti, kterou po roce 1804 koupil Josef Hrabánek, profesí parukář. 
Krásný park se ale jmenuje i vrch sv. Kříže. Z parku je netypický pohled na pražské centrum od Vinohrad přes Petřín a Hradčany, ale i na památník a Žižkovu sochu na Vítkově. Po asfaltovém chodníku na hřebeni, která je rozdělena na část pro pěší a pro cykloturisty, vede kilometr dlouhá naučná stezka.

Židovský hřbitov na Žižkově ve Fibichově ulici
(tzv. první izraelský hřbitov na Olšanech)

Židovský hřbitov ve Fibichově ulici je významnou umělecko historickou památkou. Bylo zde pohřbeno na 40 000 osob, mezi nimi řada významných rabínů a učenců. Nejnavštěvovanější je hrob pražského vrchního rabína Ezechiela Landaua (1713-1793), jehož náhrobek byl v roce 1993 (v souvislosti s výročím úmrtí) spolu s dalšími náhrobními kameny příslušníků rodiny kompletně restaurován.

Hřbitov je otevřen každé pondělí a ve středu od 11 do 15 hodin, v pátek od 9 do 13 hodin, kromě židovských svátků.

Nový židovský hřbitov na Olšanech

Nový židovský hřbitov na Olšanech se nachází mezi ulicemi Jana Želivského a Pod Kapličkou. Židovský hřbitov byl otevřen v roce 1890, poté co byl uzavřen Starý židovský hřbitov v dnešní Fibichově ulici. Svou rozlohou i počtem náhrobků je vůbec největším židovským hřbitovem u nás. V roce 1958 byl vyhlášen za kulturní památku České republiky. Vstup na hřbitov je z ulice s příznačným názvem Izraelská. Na tomto hřbitově je nejvyhledávanější hrob pražského židovského spisovatele Franze Kafky.

Kostel svatého Prokopa

Architektonickou dominantou celého pražského Žižkova je bezesporu novogotický kostel sv. Prokopa na Sladkovského náměstí. Základní kámen tohoto kostela byl kardinálem Františkem Schönbornem položen 30. října 1898 u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. Proto se mu v prvních letech existence také říkalo „Jubilejní“ kostel.

Betlémská kaple na Žižkově

Ve dvoře domu čp. 216/4 v Prokopově ulici byla v roce 1914 postavena podle projektu arch. Bohumila Králíčka Betlémská kaple. Pozdně secesní stavba s pozoruhodným kubistickým tvaroslovím byla vysvěcena roku 1914. V kapli se konala v roce 1920 první bohoslužba nově ustavené Církve Československé husitské.